Měření parametrů LED žárovek

V poslední době jsem se vrhnul na měření světelného toku LED žárovek a proto jsem si posvítil i na normy, které standardizují způsob měření a uvádění parametrů LED zdrojů. Při měření světelných parametrů různých světelných zdrojů totiž zákonitě narazíte na křivky podobného tvaru:

Průběh relativního světelného toku různých světelných zdrojů
Průběh relativního světelného toku LED žárovky, kompaktní zářivky a klasické žárovky hodinu po zapnutí

U klasické žhavící žárovky se jeví světelný tok ihned po zapnutí stabilní, při nastavení velmi krátkého logovacího intervalu by se určitě dalo změřit oscilování světelného toku způsobené střídavým proudem, ale takovou měřící techniku k dispozici nemám a ani to nebylo účelem tohoto testu. 

U testované kompaktní zářivky (Philips Tornado 20W) vidíme, že ihned po zapnutí je světelný tok asi poloviční proti hodnotě na které se ustálí asi po 15 minutách. Mezi startem a ustálením ještě vidíme jakýsi přestřelený vrchol, jehož maximum se nachází cca 1-2 minuty od zapnutí. Kompaktní zářivky s jiným předřadníkem mohou mít průběh odlišný, ale to také není hlavním předmětem tohoto článku.

Světelný tok LED žárovky od zapnutí pozvolna klesá a v tomto případě se stabilizuje cca po 45 minutách asi na 85% počáteční hodnoty. Tento počáteční pokles je u LED zdrojů normální a je způsobený zahříváním, protože se vzrůstající teplotou se účinnost LED snižuje. Rychlost a velikost tohoto poklesu závisí na dimenzování a kvalitě použitého chladiče. Při testování jsem se u různých LED žárovek setkal s poklesem od 5% až do 30%.

Nabízí se proto otázka, zda výrobci LED žárovek mají dle norem uvádět světelný tok (a další relevantní parametry) ihned po zapnutí, po nějakém pevném časovém intervalu, nebo až po jeho stabilizaci?

Po chvilce pátrání zjistíme, že na většinu LED žárovek resp. "LED světelné zdroje pro všeobecné osvětlování s integrovaným předřadníkem na napájecí napětí › 50 V" se vztahuje norma ČSN EN 62612, která je českou verzí evropské normy EN 62612:2013.

Výběr toho nejdůležitějšího z ČSN EN 62612:

  • Počáteční hodnotou všech parametrů se rozumí hodnota po jejich stabilizaci.
  • Hodnoty jsou považovány za stabilní, pokud tři po sobě jdoucí měření v intervalu 15 minut vykazují vzájemnou odchylku menší než 0,5%.
  • Spotřeba deklarovaná výrobcem se může lišit maximálně o ± 10%.
  • Počáteční světelný tok nesmí být nižší než 90% hodnoty deklarované výrobcem.
  • Index podání barev CRI musí být rovný či větší 80. Povolená tolerance jsou 3 body.
  • Náhradní teplota chromatičnosti musí spadat do kategorií 2700 K, 3000 K, 3500 K, 4000 K, 4500 K, 5000 K, 5700 K, 6500 K a měnitelná v rozsahu 2700 - 6500 K. Povolená tolerance je cca ± 5-7% dle kategorie.
  • LED zdroj musí zvládnout 10 000 cyklů zapnutí a vypnutí (testováno jako 30 sekund zapnuto, 30 sekund vypnuto).
  • Světelný tok po 6000 hodinách provozu nesmí klesnout pod 90% počáteční hodnoty. Světelné zdroje s příkonem do 10W se testují za teploty okolí 25°C, zdroje s příkonem nad 10W se testují za teploty okolí 45°C.

Z normy tedy jasně vyplývá, že výrobci LED žárovek musí uvádět parametry až po jejich stabilizaci. V praxi to při konstrukci LED zdroje znamená, že světelný tok měřený ihned po zapnutí musí být patřičně naddimenzovaný, aby pokryl pokles způsobený zahřátím. Dle toho jsem tedy "opravil" i graf z úvodu článku:

LED žárovka vs klasická žárovka

Za poslední roky se nabídka LED žárovek na našem trhu výrazně rozrostla a došlo i k poměrně výraznému poklesu cen. S širokou nabídkou a cenovým rozpětím však může značně kolísat i kvalita. Jak se s požadavky norem poprali různí výrobci se dozvíte v dalším článku :)

Komentáře

Poslat nový komentář

CAPTCHA
Ochrana proti SPAMU, prosím odpovězte na otázku.